Hudba je lék, hudba je život. Zejména pak pro ty, kteří hudbu milují a neumí si bez ní ani představit svůj život. A je tomu tak i pro mnoho hudebníků, kteří se hudbou živí, kteří ji prožívají možná ještě intenzivněji, než běžní posluchači. Jsou hudebníci dobří, hodně dobří a pak ti, kteří se ocitají na špici a jsou kritiky i fanoušky označování jako nejlepší hudebníci vůbec. Dnes se zaměříme na nejlepší bubeníky. Samozřejmě, někdo může namítat, že tyto žebříčky jsou velmi subjektivní, každý má své oblíbence.
Třetí místo
Vezmeme to od „bedny“. Na třetím místě je Niel Peart z kanadské kapely Rush. Kromě svých bubenických schopností, o kterých není pochyb má také nadání autorské a textařské, čímž mnoho jiných bubeníků nedisponuje. První bicí soupravu dostal ve svých čtrnácti a jako své vzory uvádí Johna Bonhama, Ginger Baker či Keitha Moona. Už v teenagerovském věku vystřídal několik místních kapel, roku 1974 se dostal k Rush.
Druhé místo
Těsně před první příčkou skončil Stewart Copeland z kapely The Police. Narodil se v Alexandrii, v USA a je považován za jednoho z nejvlivnějších bubeníků. Během přestávky The Police bubnoval pro jiné kapely a také nahrával hudbu k filmům.
První místo
Na první příčku se vyšplhal Keith John Moon, anglický bubeník a člen kapely The Who, ke které se připojit ve svých sedmnácti. Jak už to tak bývá, ti nejlepší bývají většinou nejkontroverznější, což Keith bezesporu byl. Proslul chaotickým stylem hry na bicí a také destruktivním životním stylem. Byl známý tím, že se chtěl odlišit od ostatních kapel. Rozbíjel své vybavení. V jednom z bubnu měl uložené trhaviny, které během závěru písně „My Generation“ bouchla. Jednou také naplnil průhledné bubny vodou se zlatými rybičkami a hrál na ně.
TOP 5 nejlepších bubeníků:
- Keith Moon (The Who)
- Stewart Copeland (The Police)
- Neil Peart (Rush)
- Sly Dunbar
- Joey Jordison (Slipknot)